dōliolum, i, n. dim. dolium, a small cask. Prop., Col. 12, 44, 3; Liv. 5, 40.
— Nom. propr.: Dōliola, ōrum, n., a place in Rome, acc. to Varr. L. L. 5, § 157 Mull.; Paul. ex Fest. p. 69, 8 Mull.
— Doliola florum, the calyx, Plin. 11, 13, 13, § 32; cf. Schneid. on Varr. R. R. p. 579.